Ovšem i tahle banda musí mít někoho zodpovídajícího za čistotu po takové řezničině. Z tohoto důvodu byly vyčleněny tři uklízečky, mezi kterými jsem byla i já (mám se urážet?). Narozdíl od svých kolegyň jsem svůj kostým pojala dost neuklízečkovsky. Na dotaz, co to vlastně představuju, jsem odpovídala: šílenkyně ze záhrobí se zálibou v krvavých hadrech.
A o krev nebude nouze. Doufám jen, že všem postiženým se podaří vyprat tu patlačku z drahých značkových oblečků, jinak se nám ten Mikuláš ještě pěkně prodraží... Jestli se mi takový typ akce líbil je poměrně diskutabilní, protože jako konzervativce mě všechny změny vyvádějí z míry, ale fakt, že můžu vypadat děsně a ještě mi za to skládají komplimenty, mě pochopitelně potěšil.
Základnu jsme měli v učebně dějepisu, poněvadž náš dějepisář s námi peče nebo to aspoň předstírá. A ačkoliv ho vlastně nesnáším, poněvadž je to děsný prasák a vůbec, musím uznat, že umyvadlo ve svém kabinetě, které vypadalo, jako by do něj nachrchlal nějaký tuberák, nesl docela sportovně.
V poledne po ukončení akce jsem byla schvácená, unavená a vlastně docela spokojená, když jsem si v kabinetě dějepisu myla obličej a přitom nenápadně stírala umělou krev z hraničky nových učebnic...
A jaké jsou vaše Mikulášské zážitky? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat